Zřícenina hradu Křečov se nalézá nedaleko obce Podbořanský Rohozec asi 7,5 km severovýchodně od Valče. Je situována na návrší v lesním porostu nedaleko silnice vedoucí do Nepomyšle. Pod hradem stával u malého rybníka mlýn s pilou, jehož ruiny jsou zde rovněž dochovány a zřejmě někde v blízkosti mlýna se rozkládal také poplužní dvůr a vesnice.

Hrad Křečov byl založen v první polovině 14. století. V písemných pramenech se poprvé připomíná roku 1338, kdy jej držel rytíř Racek. Poté byl až do 30. let 15. století ve vlastnictví Rackových potomků. Roku 1421 hrad patrně dobyla vojska během druhé křížové výpravy, ale nejspíše tehdy nedošlo k jeho vážnějšímu poškození a záhy byl opraven. Další úpravy se uskutečnily někdy na přelomu 70. a 80. let 15. století za nových majitelů Vřesovců. Čeho se však tyto stavební zásahy a opravy týkaly a jakého byly rozsahu, nevíme. Posledními majiteli, kteří na Křečově sídlili nejméně do roku 1494, se stali páni Údrčští z Údrče. Když hrad opustili, neboť se usadili na pohodlnějších sídlech, hrad pustl a začal chátrat. Jako pustý se poprvé zmiňuje roku 1541. V této době zanikla také vesnice a využíván byl nadále pouze mlýn s pilou.

Zříceniny hradu se vzhledem k jejich velké vzdálenosti od lidských obydlí pravděpodobně velmi dlouhou dobu zachovaly v téměř neporušeném stavu. Velké škody způsobil až v 18. století majitel nedalekého statku Široké Třebčice Josef Wonibald von Eben und Brunnen, který zde hledal poklady a následně v 19. století další hledači pokladů, kteří zde pátrali poté, co byl údajně někde v okolí objeven depot pražských grošů.

Hrad měl klasickou dvojdílnou dispozici, kterou tvořilo předhradí a jádro, opevněnou hradební zdí nad obvodovým příkopem. Do předhradí se vstupovalo od východu branou a nacházely se zde dvě zděné budovy v jižní a jihovýchodní části, z nichž jsou patrny reliéfní relikty. Ostatní zástavba byla nejspíše lehčí konstrukce.

Předhradí a vlastní jádro s čtvercovým obrysem, které k němu přiléhalo na západní straně, byly od sebe také odděleny příkopem; do jádra se tedy vstupovalo z předhradí po mostě, jenž měl poslední část pravděpodobně zdvihací, věžovitou bránou. Ústřední stavbu jádra představovala velká obytná věž s minimálně jedním patrem v severozápadní části a dále se zde v jižní části nacházela rozměrná, jistě rovněž obytná, budova. V severozápadní části jádra bylo malé nádvoří či dvorec. Velká věž a současně také obvodová zeď jádra (a možná i předhradí) měly zaoblená nároží.

Ke hradu patřil také mlýn s pilou, vesnice a poplužní dvůr, které se rozkládaly při Doláneckém potoce v údolí pod ním. Křečov je hezkým příkladem menšího hradu donjonového typu v jeho rozvinutější variantě, který byl od dob své výstavby sídlem nižší šlechty.

Jeho zřícenina je v současnosti chráněna jako kulturní památka České republiky.