Navzdory obecnému růstu cenové hladiny registrují kasteláni karlovarských státních památek zájem návštěvníků. Sezony 2021 a 2020, které byly postiženy pandemií, se potýkaly s poklesem návštěvnosti domácích turistů a úplnou ztrátou zahraničních turistů. „Máme radost, že se na památky opět vrací jak domácí, tak zahraniční návštěvníci. V minulých dvou letech prakticky přestaly jezdit organizované skupiny. Od jara 2022 vidíme změnu. Poměrně vysoká návštěvnost památek během dubna a začátku května a vytíženost prohlídkových tras jsou pro nás dobrým znamením. Nejistou sezonu střídají nadějné vyhlídky,“ hodnotí začátek sezony ředitel územní památkové správy v Praze Petr Spejchal. Návštěvnost karlovarských státních památek od zahájení letošní sezony je na 65 procentech ve srovnání se stejným obdobím roku 2019.

Závěrem roku 2021 byla na hradě a zámku Bečov nad Teplou otevřena muzejně-galerijní expozice relikviáře svatého Maura v obnoveném Pluhovském paláci. Návštěvníci si dnes mohou volně prohlédnout nejen relikviář, ale i expozici s řadou interaktivních prvků. Do 12. května 2022 navštívilo tuto trasu přes 5 200 osob. V Pluhovském paláci kromě interaktivní expozice vznikl i multifunkční sál, edukační učebna, prostory pro workshopy, nová pokladna s rozšířeným zázemím pro prodej suvenýrů, šatna, sociální zázemí pro návštěvníky a stylizovaná hradní kavárna. Návštěvnická trasa prezentuje autentickou gotickou hradní bránu nalezenou při archeologickém průzkumu. Díky Národnímu technickému muzeu a zápůjčce speciální konstrukce vyrobené původně pro výstavu Civitas Carolina bylo možné bránu vztyčit ve složeném tvaru nedaleko od původního místa. Pluhovský palác s nádvořím a přístupovou cestou ve stylu via Alpia byly nominovány do soutěže Stavba Karlovarského kraje – hlasování veřejnosti bude probíhat od 18. května do 16. června 2022.

Další novinkou sezony 2022 je zprovoznění obnoveného dřevěného mostku pod bergfritem, který umožňuje návštěvníkům procházet nejen vnější, ale i vnitřní okruh naučné stezky kolem hradu. Ve spolupráci s Filmovým klubem Toužim byly filmovou pohádkou Tajemství staré Babitky II zahájeny pravidelné projekce v nově vzniklém zámeckém kině. Návštěvníkům se nabízí volný přístup na hradní vyhlídku, která letos na jaře získala statut rozhledny, s možností si osobně změřit sílu větru pomocí tzv. Beaufortovy stupnice. Cykloturisty příjemně překvapí nová dokovací stanice s univerzálními nabíjecími kabely pro elektrokola a na horolezce od této soboty bude díky dobrovolnické akci Horoklubu Chomutov čekat vyčištěná a zkontrolovaná lezecká stěna značená jako Bečovský ostroh.

Z důvodu reinstalace Dolního zámku, kde v současnosti vzniká nová expozice a kde bude prezentována restaurovaná ložnice vévodkyně a obnovená honosná jídelna v polygonální věži, nebude v letošní sezoně tato trasa zpřístupněna. Z nejbližších akcí uvádíme tzv. Ukrajinský den v neděli 15. května 2022. Zámek Bečov se stal dočasným domovem pro více než 20 maminek s dětmi, které se rozhodly pro místní občany připravit program na bázi sousedského setkání a vzájemného poznávání. O víkendu 20.–22. května 2022 si připomeneme 20. výročí přivezení restaurovaného relikviáře sv. Maura na Bečov. Formou komentovaných prohlídek zavzpomínají pamětníci a přímí účastníci veřejného a kulturního života; číslovka 20 se též propíše do mimořádné cenové nabídky doprovodných vstupů a nebude chybět ani překvapení, které chystá Univerzita Karlova. Na prázdniny se Bečov opět zapojí do letní soutěže dětského kanálu Déčko České televize s názvem Zastav nečas.

V průběhu roku 2023 představí státní zámek Kynžvart novou expozici památky UNESCO – Kynžvartské daguerrotypie. Návštěvnický okruh se bude rozkládat na téměř 700 m² a vystaví tento světový unikát v kontextu velmi cenných uměleckých, knižních i muzejních sbírek knížecího rodu Metternichů. Kynžvartská daguerrotypie je jedna z mála dochovaných prvních fotografických snímků na světě. V rámci expozice bude prezentována ve speciální vitríně s inertní dusíkatou atmosférou, která má zpomalit přirozený proces degradace citlivého materiálu. Vedle stavební přípravy expozice probíhají rozsáhlé restaurátorské práce na mimořádných exponátech, které budou vystaveny.

Do expozice prvního návštěvnického okruhu „Zámecké interiéry Metternichů“ byl umístěn haptický model půdorysu zámku, který slouží zejména jako pomůcka pro nevidomé a slabozraké. Zbrojnice, která se nachází na trase druhého okruhu „Muzeum a kabinet kuriozit“, byla doplněna o dvě pultové vitríny. Do nich bylo umístěno několik předmětů, které byly doposud uloženy v zámeckém depozitáři. Jedná se o prachovnice ze slonoviny z 18. století a soubor středověkých palcátů. Po roce se na zámek vrátil i zlacený nástolník Thomire s želvami, který byl v loňském roce zapůjčen na zámek Konopiště a nyní opět zdobí zámecké interiéry. Státní zámek Kynžvart vlastní největší sbírku zlacených nástolních souprav Thomire v České republice.

Komfort návštěvníků na Kynžvartu vylepšuje i screenbox umístěný v pokladně zámku. Zobrazuje začátky jednotlivých prohlídek a počet volných míst, a urychluje tak odbavení zákazníků. V nejbližší době bude na hlavním parkovišti umístěn nový parkovací automat, který umožní návštěvníkům platit za parkování i platební kartou vedle stávající možnosti platby hotovostí. V okolí zámku pokračují práce na obnově historického konceptu zámeckého parku z první poloviny 19. století. Z parku se vyklízí vytěžené porosty poškozené kůrovcovou kalamitou a souběžně probíhá kontrola stavu stromů a keřů vysazených v loňském roce.

Zámek Kynžvart se dlouhodobě profiluje jako památka s mezinárodním přesahem. V roce 2019 byla zařazena na seznam Evropského dědictví. Slavnostní akt byl kvůli pandemii odložen. Předání ocenění proběhne v Bruselu 12. června 2022 a zúčastní se ho zástupci zámku Kynžvart.

Od 12. května 2022 zpřístupní správa zámku sezonní výstavu věnovanou mezinárodní komiksové tvorbě. Druhý červnový víkend propuknou na nádvoří Zámecké slavnosti s jarmarkem. Součástí programu bude tzv. Pohádkový les pro nejmenší dětské návštěvníky. Vzdělávací program Hmyz kolem nás zaujme spíše mladé badatele. Poutní mše ke sv. Antonínovi bude sloužena v zámecké kapli. V sobotu s pokračováním do neděle začíná i svátek milovníků historických parků Víkend otevřených zahrad. Na programu budou komentované prohlídky.

V zámeckém parku ve Valči začaly v minulém roce výzkumné a stavební práce na obnově theatronu, který dříve sloužil jako amfiteátr. Obnova theatronu probíhá již na všech terasách. Kromě stavební obnovy probíhají i restaurátorské práce na sochařské výzdobě a archeologický průzkum, který již nyní výrazně obohatil poznání o stavebním vývoji barokního parku. Bylo zjištěno, že celá horní terasa byla uměle vytvořena a nejednalo se pouze o zděný „obklad“ skalního masivu. Předpokládané ukončení obnovy je v září 2022. Náklady dosahují 12,3 mil. Kč.

Zámek Valeč se koncem zimy rozhodl bojovat proti světelnému znečištění. Venkovní nasvícení zámku bývá neúsporné a může narušovat přirozené prostředí mnoha živočichů, jako jsou třeba ohrožení netopýři. Správa zámku zvolila šetrné vnitřní nasvícení. Některé místnosti zámku jsou prosvícené LED žárovkami a venku nedochází k nadměrné koncentraci umělého světla. Dominanta obce je přitom stále rozeznatelná z dáli i po setmění. Vnitřní nasvícení navíc vytváří příjemnou iluzi obydleného zámku, tak jak mohl v noci vypadat i v minulosti. Zámecký areál je během sezony otevřen v pátek a v sobotu až do 23 hodin. Na prohlídku interiérů s lucernou mohou návštěvníci navázat procházkou v parku, kde jsou osvíceny letohrádek a kovárna.

Po nedávném velkém návratu originálů soch z dílny M. B. Brauna se návštěvníci mohou těšit na další ukázku toho, co na Valeč v minulosti patřilo. Prázdné místo nad krbem v Braunově sále po 46 letech zaplnila kopie Škrétova obrazu znázorňující mladý šlechtický pár – stylizovaný portrét Františka Antonína Berky z Dubé a jeho manželky Luisy Ludoviky Anny, rozené Montecuccoli z roku 1672. Originál je možno vidět v Národní galerii v Praze. Autor valečské kopie není znám. Zobrazená dvojice se seznámila za Berkovy kavalírské cesty po Evropě. V roce 1672 uzavřeli sňatek a k této události zřejmě vznikl Škrétův obraz, na němž jsou zobrazeni v rolích Parida a Heleny. Tento typ portrétu, tzv. portrait historié (vyprávěcí portrét) zachycuje osoby v převlecích za mytologické, biblické či jiné postavy. Kompozičně si Škréta vypomohl známým obrazem Guida Reniho stejného námětu, který byl známý také z řady kopií. Tento originál je k vidění v Louvru.

Historie valečského obrazu je stejně pohnutá jako historie celého zámku. Podle dochovaných fotografií obraz visel nad krbem ještě během 2. světové války za majitele hraběte Larische. Na místě vydržel ještě v časech dětského domova, kdy je zachycen na skupinové fotografii korejských dětí, které na zámku pobývaly. Pak přišel zničující požár. Obraz byl naštěstí zachráněn, tři roky po požáru zrestaurován a trvale uložen (tak jako originály barokních soch) v klášteře Kladruby.